První novoroční příspěvek na blogu a hned takhle z vostra.. Ne, tak ostré to nebude. :-)
Od Vánoc přemýšlím, co s mými novoročními předsevzetími. Jak si toho nenaložit moc nebo málo, abych byla motivovaná a ne ve stresu. V hlavě si rovnám, co v jaké úrovni života chci a nechci. A na letošní rok je toho přede mnou docela hodně. Vypadá to na jednu velkou změnu a "dovyklubání" se mě a Elišky z naší společné bubliny. Čeká nás školka na víc než jedno dopoledne v týdnu, více péče o ni od tatínka, který se rozhodl se do toho od ledna opřít z domova. Mně se pozvolně rýsuje větší zapojení do pracovního prostředí (už teď mám cca poloviční úvazek z domova).
Upřímně souhlasím s tím, že je to s dětmi trochu na nervy mezi jejich 2. a 3. rokem. Dostávám se často do otáček, když si s Eli nastavujeme hranice. Když chce všechno hned nebo naopak vůbec nic a podobně. Tak ať nám to letos spolu pěkně jde.
A jelikož si konečně mohu dovolit začít sama sportovat, aby neměla naše princezna šok z toho, ze se ji snad už nevrátím, zamakám na sobě, co to půjde.
Nerada bych si dopředu naplánovala něco nereálného a tak si před sebe na zeď letos napíšu:
Hlavně se z toho nepodělat.
A pod si vyvěsím tohle, ať se vždycky mám čím uklidnit. :-)
V novém roce vše krásné všem.
Lucka
Lucka
ahoj luci, budu držet palce - rozhodně tohle je dobrý přesesvzetí - mám to dost podobně :)
OdpovědětVymazat