středa 25. ledna 2017

Kdy se konečně naučím odpočívat?

Už tak týden si říkám, že napíšu příspěvek o tom, jak mě můj život v poklusu baví. Každý den si zaběhat, popracovat pár hodin, vyrazit někam s princeznou, uklidit, a tak normálně, co je potřeba a ještě něco navíc pro sebe. No a vydržela jsem to statečně od začátku roku v tom mém poklusu/běhu do teď. Zřejmě jsem začala poslední dny víc sprintovat ve svém každodenním režimu a chtěla toho stihnout víc než je zdrávo.
 
A tak jsem včera k narozeninám poslouchala přání hodně zdraví a ať ti to běhá a na teploměru jsem měla 38,5 a teď nemohu pomalu pořádně polknout. Celá já, zas jsem to moc napálila.

Tak si v tom svém teplotním blouznění říkám, jak je kromě nádechu a velké energie potřeba také výdech, odpočinek, zpomalení. A přidávám si na konci ledna další "předsevzetí" ke svému Hlavně se z toho nepodělat a to je Plánovat si odpočinek. A žádný takový, že to bude formou sportu nebo že na to není čas. Takže až se vykurýruji, půjdu zavolat kadeřnici a po x letech si domluvit masáž, o které už měsíce zoufale moje záda sní. A možná taky vymyslím, do které z knížek v kopičce u mé postele se pustím.

Odpočinku zdar a hlavně to zdraví!
Lucka


PS: Fotka je tak týden stará - to jsem Elišce slíbila, že půjdem bobovat, když bude ráno sníh. 

Žádné komentáře:

Okomentovat